Mazury 2003 - 2. den

10.05.2003

Trasa: Ełk - Olecko - Gołdap (+ autobusem Stańczyki a Żytkiejmy)
Úvod Foto 1. den 3. den 4. den 5. den 6. den
Ochotnické vystoupení na nástupišti v Olecku Stańczyki - nejvyšší železniční mosty v Polsku

Z Ełku vyjíždíme ráno směrem na sever. Naše první cesta vede do stanice Olecko. Trať je ve velmi dobrém stavu, dá se jet až 80 km/h. Ještě v roce 2000 tudy jezdilo několik letních rychlíků. První železniční zajímavost nás čeká těsně před Oleckem - spojka, která kdysi umožňovala přímou jízdu z Ełku do Suwałk. Dnes je už bohužel nesjízdná, náš vlak na ni nepustili. Ještě několik snímků - a vjíždíme do Olecka.

Tady zažíváme první příjemné překvapení. Na nástupišti už na nás čeká starosta města, v krátkém proslovu nás vítá v okresu Olecko a zve na vystoupení místního uměleckého souboru. Za chvíli se už díváme na 8 tanečních párů v krojích, které nám při svižné hudbě předvádějí perfektně nacvičené lidové tance. Celé představení trvá asi půl hodiny. S něčím podobným jsme nepočítali a všichni se shodujeme, že to je vynikající prezentace města, na kterou určitě nezapomeneme.

Pokračujeme na sever, po levé straně sledujeme násep zrušené trati do Kruklanek. Projíždíme velkým nákladištěm písku Stożne, které dalo jméno časopisu poznaňských železničních příznivců, a zastavujeme v následující obci Kowale Oleckie. Je tu hranice okresu Olecko a i tady nás čekají místní obyvatelé s velkým transparentem. Tentokrát nám místo hudby a tance nabízejí místní sladké pečivo sękacz. Pokud jste ho ještě nevyzkoušeli, určitě ho v Polsku ochutnejte - je znamenité.

Několik kilometrů za obcí Kowale se trať stáčí na západ. Ve stanici Botkuny se tu kdysi v ostrém úhlu připojovala stavebně náročná trať směrem na Żytkiejmy a Čistyje Prudy. Tato místní dráha, rozebraná Rudou armádou v roce 1945, překonávala značná převýšení a vznikla na ní řada mostů, náspů a zářezů. Dnes jsou považovány za významné technické památky. Jeden z mostů se nacházel v těsné blízkosti naší trati a organizátoři toho využili ke krátké fotozastávce.

Přijíždíme do Gołdapi, kde nás na nádraží opět čeká oficiální delegace s ochotnickou kapelou. Naše jízda tu končí, motorákem se za chvíli svezou místní obyvatelé do Botkun a zpět. Možná to bylo naposled, kdy k nim nějaký vlak přijel - vzhledem ke stavu trati z Olecka se není čemu divit. Pro nás jsou připravené dva autobusy, které nás zavezou do obce Stańczyki k nejvyšším železničním mostům v Polsku. Vlakem se k nim už nedostaneme - koleje z celé trati Botkuny - Čistyje Prudy zmizely roku 1945 v SSSR. Po krátké prohlídce pokračujeme do obce Żytkiejmy na polsko - litevsko - ruském trojmezí a pak už zpátky do Gołdapi na nocleh. Ačkoliv jsme projeli méně než jiné dny, zážitků máme za celý den dost.

Úvod Foto Předchozí Pokračování

Aktualizace: 01.07.2004

© Jan Pešula, 2004