Switch to English

Guatemala - Livingston

05.09.2004

Livingston (pěší výlet na Siete Altares a zpět)
Úvod Foto Příprava a odlet První výlet Cesta vlakem I Ferrovías
Plod ananasu Pláž u Livingstonu

Co dělat v Lívingstonu? Nejlepší je, podívat se do okolí. Ovšem jak? Na jednu stranu jsem měl potvrzeno, že Siete Altares stojí za návštěvu, na druhou stranu se mi nechtělo ani chodit po pláži kolem stejných psů, ani platit 90 Q (315 Kč) za pětikilometrovou projížďku lodí. Jaké jsou další možnosti? Nejlépe je jít do přístavu. Německá studentka medicíny mi říká o lodi, která každé ráno v 7:00 vyplouvá do okolních odlehlých vesnic - vozí se s ní lékaři a zdravotníci z mezinárodního projektu, kteří tam jezdí pomáhat. Ani takovýto program mne příliš nelákal (navíc už bylo pozdě). Němka odplouvá do Puerto Barrios, čekám dál. Za chvíli přichází týž domorodec, který mi včera sehnal hotel. Když vidí, že hledám program, nabízí mi pěší výlet k Siete Altares s průvodcem Happy Fish za 50 Q (175 Kč). To už zní rozumněji, beru to jako "cenu strachu" a souhlasím. Přivádí mne do restaurace, kde už čekají dva Kanaďané. Za chvíli přichází jeho kolega a jdeme.

Průvodce nás nejdříve přivádí na policejní stanici. Proč? V Guatemale platí předpis, že každou turistickou skupinu musí doprovázet policista. Zločinnost na venkově prý už není velká, ale toto pravidlo stále platí - Guatemala má z minulosti špatnou pověst a nechce si dovolit další incidenty s účastí cizinců. Turisty chrání zvláštní složka policie - Politur. Naši skupinu tedy tvoří tři turisté, jeden průvodce a dva policisté, kteří se drželi několik kroků za námi.

Oproti očekávání jsme nešli nejkratší cestou po pláži, ale městem, a průvodce nám ukazoval např. masívní betonový dům nakloněný na stranu po uragánu Mitch, hřbitov s bledě modře pomalovanými hroby (1.11. se na hřbitovech jí, pije a tancuje), různé rostliny, dílnu na výrobu bubnů apod. Sám bych se sem nikdy nedostal. Kousek cesty jsme se svezli - i s policisty - na korbě pickupu Toyota, a pak i krátký úsek loďkou po řece k moři. Připlouváme na pobřeží a před námi se otevírá krásná pláž jako vystřižená z argentinského seriálu. Bílý písek, palmy, domy se střechami z palmových listů - zkrátka karibská idylka. Zdržíme se tu několik hodin (v ceně je i oběd v místní restauraci). Když jsme si dost zaplavali, pokračujeme k Siete Altares. Je to malé jezírko s vodopádem, ukryté v hustém lese. U vchodu si otevřel restauraci nějaký "alternativní" Němec (asi 40letý příslušník hippies). Jdeme si ještě jednou zaplavat a vracíme se po pláži zpátky do Lívingstonu. Rozcházíme se, jde do restaurace na večeři. Setkávám se tu s Belgičanem žijícím v USA a Němcem polského původu. Říkají mi, že dnes byli na Cabo Tres Puntas (poloostrov s majákem a plážemi naproti Lívingstonu) soukromou lodí asi za 100 Q (350 Kč) z druhého mola, než na kterém jsem čekal. V Lívingstonu jsou totiž dvě mola - z jednoho vyjíždějí pravidelné spoje, z druhého (u benzínové pumpy) pak levnější soukromníci. Škoda, že jsem to nevěděl dřív, výlet to mohl být pěkný - i když bych pak zase určitě litoval Siete Altares. V každém případě se potvrdilo, co napsala před časem Emma Beyn - nejspolehlivější informace v Lívingstonu jsou ty, které si lidé řeknou navzájem.

Úvod Foto Předchozí Následující

Aktualizace: 03.10.2004

© Jan Pešula, 2004