Switch to English

Guatemala - Příprava cesty a odlet

15.08.2004

Let KL0685 Amsterdam - México DF, MX0389 México DF - Guatemala
Úvod Foto Příprava a odlet První výlet Cesta vlakem Ferrovías
Pohled z letadla při odletu z Amsterdamu Další letecký pohled na Mexico City

To, co napíši o přípravě cesty, neberte v žádném případě jako inspiraci - spíš jako upozornění, s jakými neobvyklými problémy se můžete setkat a s čím je dobré počítat.

  • Sehnat letenku. Pokud se chcete vyhnout USA (protože i na tranzit je potřeba vízum), je nutné využít některý z přímých letů do Mexico City - např. KLM z Amsterdamu nebo Lufthansa z Frankfurtu.

  • Připravit týden dovolené. Mapu je v Guatemale obtížné sehnat, místní je totiž nepoužívají. Skládací mapu Guatemaly 1:500.000 za 70 Q (245 Kč) jsem našel až ve třetím knihkupectví. Pokud se tomu chcete vyhnout, doporučuji stáhnout a vytisknout podrobnou mapu Guatemaly (po regionech) na Mapovém serveru.
    Místo turistického průvodce jsem si z internetu stáhl několik cestopisů - české reportáže Guatemala 2003 a Koktejl, anglické Enjoy Guatemala a Bootsnall a nakonec oficiální stránky turistické agentury Visita Guatemala (španělsky). Jistě jsem na něco zapomněl, protože toho nakonec bylo přes 30 hustě potištěných stran, ale určitě najdete další podobné odkazy v běžných vyhledávačích, dále v textu nebo u fotografií.
    Hotel: Pokud přijedete jako turisté, doporučuji Pension Dos Lunas ($10 za 1 osobu v dvoulůžkovém pokoji včetně snídaně a dopravy z letiště). Kdosi mi doporučoval i Hotel Fenix v centru. Prý je "v pohodě", ale upozorňuji, že se nachází v zóně 1, oblasti nejvyšší kriminality, které je nejlépe se vyhnout. Takže jestli mohu radit, zajistěte si jen první noc v Dos Lunas a další den se snažte co nejrychleji zmizet z hlavního města. Na venkově seženete nocleh mnohem levněji ($5 - $2) bez rezervací a bez zbytečného rizika.
    Protože mne zajímají železnice, bylo pro mne důležitým úkolem také zajistit si jízdu nákladním vlakem z Guatemala City do Puerto Barrios. O tom víc na zvláštní straně. Pokud jste ale normální turista a ne železniční nadšenec, bude pro vás nejlepší využít luxusních a levných autobusů společnosti Litegua.
    Ještě upozornění pro čtenáře starších průvodců - 18.09.2004 došlo v Guatemale k přečíslování telefonů a původní sedmimístná čísla se změnila na osmimístná. K převodu použijte formulář.

  • Zajistit očkování. Ze zdravotního hlediska je největším rizikem malárie. Hrozí v nadmořských výškách pod 1600 m (v Guatemala City není, ale např. v Tikalu ano) zejména ve večerních hodinách. Nejlepší ochranou je repelent (už kvůli dalším nemocem), ale doporučuje se také užívat přípravek Malarone (jedna tableta denně po celou dobu pobytu v zamořené oblasti, začít 1 - 2 dny předem a skončit týden po návratu). Jiné očkování neexistuje (jen jiné přípravky). Tablety jsem užíval, problémy jsem z toho žádné neměl. Komáři mne poštípali jen jednou, při návštěvě národního parku Ceibal. I když asi nebyli nakažení (stalo se to kolem poledne), byl jsem rád, že jsem byl chráněný. Takže to doporučuji i jiným turistům.
    Dalším tropickým rizikem je Dengue - rovněž nemoc přenášená komáry. Proti ní neexistuje ani očkování ani léky (léčí se jako chřipka - klidem na lůžku a podpůrně), ale naštěstí se příliš nevyskytuje. Nejlepší obrana je repelent.
    Před cestou do Guatemaly se doporučuje i očkování proti žloutence A, žloutence B a tyfu. Žloutenka A vyžaduje dvě injekce s odstupem 6 - 12 měsíců. S ohledem na krátký termín jsem před odjezdem stihl jen první, což znamená cca 70 % ochranu. Po druhé injekci je člověk chráněn (údajně) 100 % do konce života. Očkování proti tyfu chrání cca 3 roky. Způsob přenosu žloutenky B (bezprostředně krví nebo "tělními tekutinami") je takový, že jsem ani o očkování nežádal - bylo by to zbytečné.
    Přesnější informace najdete na některých stránkách věnovaných cestovní medicíně - například ockovani.pohner.cz nebo www.vakcinace.cz.

  • Sbalit. S sebou se rozhodně vyplatí vzít letní oblečení, ale nezapomeňte ani na lehčí svetr nebo bundu - Guatemala City je v horách a bývá tu občas zima. Od května do října je období dešťů, takže se připravte na kratší intenzívní přeháňky (maximálně 1 - 2 hodiny denně, většinou odpoledne nebo v noci, některé dny vůbec). Pokud na nějaký kus oblečení nebo obuvi zapomenete, může být těžké ho koupit na místě - Guatemalci jsou totiž obecně nižší postavy. (Osobně jsem měl problém ve velké tržnici najít sandály velikosti 44.) Spacák jsem vzal a litoval toho, protože ani jednou nebyl potřeba (všude je teplo a levné hotely) a jen zabíral místo. Naopak jsem si nechal záležet na tom, abych přivezl co nejvíc drobných dárků - Guatemalci jsou velmi pohostinní a drobná pozornost potěší. Mezi kolegy v práci měly úspěch karlovarské oplatky a becherovka, dalším vhodným dárkem byly pohlednice a obrázkové publikace Prahy (nejlépe se kupují v síti Levné knihy KMa). Do Guatemaly je možné dovézt maximálně 3 litry alkoholu (víc než dost) a veškeré potraviny kromě čerstvého ovoce a masa. Elektrospotřebiče vyžadují adaptér (používají tu "americké" zásuvky), snažte se proto s nějakým přijet, na místě se téměř nedají sehnat. Jediná použitelná valuta v Guatemale je USD (nutno směnit na Quetzales). S EURy to ani nezkoušejte, neberou je tu ani v bance (nebo přinejmenším jen v některých). Brát s sebou mobil také nemá smysl - mají tu jiný systém a evropský telefon je nepoužitelný.



Ale teď už k vlastní cestě. Z Bruselu jsem odjel vlakem na amsterdamské letiště Schiphol a po odbavení odletěl KLM do Mexika (let trval asi 12 hodin). Cestu jsem většinou prospal. V Mexiku jsem musel vyzvednout zavazadla a projít pasovou kontrolou (stejný systém jako v USA - neuznává se tranzit - ale aspoň není potřeba vízum). Byl tam trochu zmatek, ale nakonec jsem během 3 hodin na přestup vyřídil vše, co bylo potřeba. Letadlo Mexicana nemělo zavazadlový prostor, batoh musel do kabiny. V Guatemala City po mně nechtěli žádný poplatek, stačilo vyplnit formulář, ukázat pas - a požádat, aby mi nedávali veliké razítko na prázdnou stránku, protože ji budu při příštím výletu potřebovat na víza. Na letišti na mne čekal objednaný taxík (od firmy), který mne dovezl do hotelu. Bylo asi 23:00. Druhý den v 6 ráno jsem nastupoval do práce. Exotika začala.

Úvod Foto Následující

Aktualizace: 02.10.2004

© Jan Pešula, 2004