Switch to English

Dovolená s motoráčkem - 2. den

26.07.2004

Trasa v ČR / Polsku: Liberec – Frýdlant – Zawidów – Jerzmanki - Mikułowa - Gryfów Śląski – Wałbrzych – Kłodzko
Úvod Foto 1. den 2. den 3. den Organizátor - Klub železničních cestovatelů
Stanice Jerzmanki - džungle Směrová tabulka vlaku

Z Liberce jedeme malebnou tratí 037 přes Raspenavu a Frýdlant směrem k polské hranici. V Mníšku křižujeme, ve Frýdlantu si po pravé straně všímáme zbytků úzkorozchodné dráhy včetně mostu. Rychlým tempem přijíždíme do Zawidowa. Ještě krátká pasová kontrola - a Polsko je pro náš vlak otevřené! KŽC se stal prvním českým spolkem, kterému se to podařilo. Jedeme navíc po trati, kde poslední osobní vlak projel v roce 2000.

Tratě kolem Zawidowa prodělaly po druhé světové válce složitý vývoj. Původně se odsud dalo jet pouze do Frýdlantu nebo na severozápad do stanice Hagenwerder na levém břehu Nisy (Görlitz - Zittau). Bogatynia byla přístupná po úzkokolejce Zittau - Heřmanice. Aby se Poláci po válce vyhnuli peáži, vybudovali na sever od Zawidowa dvě tratě se spojkou - na východ do Sulikowa (kde se spojila se starou tratí do Mikułowy) a na západ velkým obloukem do Krzewiny Zgorzeleckiej a Bogatyni. Vedle toho vzniklo několik spojek pro přímou jízdu od Wrocławi nebo Zgorzelce. Schéma a stručnou historii najdete na stránkách Grzegorza Sarneckiego.

Na programu jsme původně měli přímý průjezd Zawidów - odb. Wilka - Sulików - Mikułowa - Lubań bez obracení soupravy. Nicméně, tři týdny před našim příjezdem prohlásily PLK úsek Sulików - Mikułowa za neprůjezdný. Museli jsme proto odbočit vlevo na Zgorzelec a obrátit vlak v nejbližší stanici Jerzmanki. Díky neochotě PLK udržovat tratě jsme si tak k radosti účastníků projeli o 9 kilometrů víc, než bylo původně v plánu. Trať i stanice jsou ve špatném stavu, všude roste bujná vegetace. Stanice Mikułowa byla zrušena úplně.

Abychom viděli i kulturní zajímavosti, udělali jsme si asi hodinovou přestávku v městě Gryfów. Založili jej ve 13. století - ještě pod polskou vládou - němečtí kolonisté, a jejich potomci tu žili do roku 1945. Dnes tu najdeme několik pozoruhodných památek - kostel s barokní výzdobou, radnici se železobetonovou věží z 20. let a měšťanské domy na náměstí. Na všem je vidět letitý nedostatek údržby.

Z Gryfowa pokračujeme přes Jelení Horu a Wałbrzych do Kłodzka. Cestou si všímáme postupujícího rozkladu, například na spojce Marciszów Górny - Kamienna Góra (do roku 2001 tudy jezdily vlaky do Lubawki) už chybí kus kolejí, mezi Boguszowem a Wałbrzychem je pomalá jízda 20 km/h. Naopak ve Wałbrzychu nás příjemně překvapil moderní motorový vůz, který tu zajišťuje spojení s Kłodzkem.

Trať Wałbrzych - Kłodzko není třeba příliš představovat, patří k tomu nejlepšímu, co mohou PKP nabídnout. Navíc nebyla až v tak špatném stavu jak jsme předpokládali - většinou jsme jeli rychle. Problémem jsou jen některá kritická místa, jako např. vysoké mosty u Nové Rudy.

Před 18. hodinou jsme byli v Kłodzku, přesunuli se pantografem ("kibel") na zastávku Kłodzko Miasto a po ubytování měli volný program. Pokud jde o náš pokoj, po večeři a krátké procházce městem jsme zapnuli televizi a sledovali zajímavý hraný film o varšavském povstání 1944.

Úvod Foto Předchozí Následující

Aktualizace: 29.07.2004

© Jan Pešula, 2004